Magic Princess 2.díl - Kompas

7. října 2014 v 14:41 | Anix-Chan |  Magic Princess
,,Pust mě!" Vrazia jsem ji facku a ona mě konečně pustila.
,,Au." Přitiskala svojí ruku na červenající tvář a koukala se do země. Potom se mi podívala do očí a široce se usmála.
,,To nevadí." Vykulila jsem na ni oči. Na můj nos dopadla kapka deště, podívala jsem se vzůhru. Po chvíli jsem hlavu narovnala ale dívka tu už nebyla. Najednou se rozpršeo. Miluji déšť, pomalu jsem kráčela ke škole.

Rychle jsem ze sebe schodila mokré oblečení a převlékla se. Někdo zaklepal na dveře.
,,Dále." Ve dveřích se objevil Max. potichu jsem zaklela.
,,Můžu s tebou mluvit, Alex?"
,,Jo jo." Sice jsem měla chuť vyrazit s ním dveře ale překonala jsem ten vstak ve mě a zachovala si klid.
,,Bude ten ples a myslel jsem že by jsme..."
,,Dost." Polkl, a díval se na mě jestli budu pokračovat.
,,Já... S tebou nemůžu jít."
,,Proč?"
,,Já tam ani nepujdu." Byl uplně v tranzu, zato já si zachovávala svůj klid.
,,Aha."
,,Odejdi."
,,Co?"
,,Nechci tě tady. Vypadni!" Sklamaně odešel. Byla jsem hnusná? Ne, měla jsem k němu tolik úcty že jsem se mu nezačala smát do obličeje. Přešla jsem k nočnímu stolku a udělala si culík.

Ráno mi zazvonil budík. Ani jsem si nestihla vyčistit zuby, takže jsem o hodině tajně žvýkala mentolovou žvýkačku.
Bylo před poslední hodinou tohle byla dlouhá přestávka, takže jsem si zbalila věci a šla do jídelny. Caty mi držela místo u stolu. K obědu byla bramborová kaše s hovězím, a nebo vepřovím. No, psali hovězí ale podle mě to bylo vepřoví.
Vzala jsem si tác a příbor, pak jsem si stoupla na konec fronty. Když jsem si sedla ke stolu Caty se už cpala hovězím alias vepřovím.
,,Ahoj."
,,Čauky mňauky!" Tázavě sem se na ni podívala.
,,Koukej co jsem dneska ráno našla ve skříňce." Vytáhla složený papírek z kapisy.
,,Co to má být?"
,,Přečti si to!" Vzala jsem si papírek rozabalila jsem ho a přečetla jsem si ho. Stálo na něm.
Vyřiď Alex ať je v 15:00 u vstupní brány v parku. Pusu.
,,A?"
,,Musí to bejt od nějakýho kluka kterýmu se líbíš!"
,,Nepujdu tam. Kdo ví co je zač."
,,Pujdeš tam a konec diskuze!"

Stála jsem u vstupní brány, netrpělive jsem koukla na hodinky. Bylo už 15:13. Ok, ještě chvíli počkám a pak odejdu.
Zase přišel ten pocit že za mnou někdo je. Otočila jsem se. Byla to ta dívka co minule. Ta nechutně roztomilá.
,,Ahojky." Usmála se.
,,To ty jsi psala ten vzkaz?"
,,Jaký?" Strčila jsem jí vzkaz těsně před nos.
,,Ne, ten neni ode mě." V jejích očích problesklo něco nenávistného, ale hned to bylo pryč.
,,Kdo jsi?" Chitla me za ruku a táhla za roh budovy, při chůzi si vesele poskakovala.
,,Jsem Ora. Jsem kompas."
,,Kompas?"
,,Ano."
,,Co to znamená?" Zastavila se za velkým křovím.
,,Kompas je ton co dokáže vytopovat náš druh."
,,Váš druh?"
,,Ano, dokonce jsem byla poslána pro naší princeznu."
,,Princeznu?"
,,Ano, pro tebe."
,,Mě? Já nejsem žádná princezna." Tohle byla uplně absurdní myšlenka. Já a princezna? Ha. Ha.
,,Ale jsi, poslai mě pro tebe."











 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama